BieberStory 9. kapitola
Popadla jsem kabelku a hledala mobil. Našla jsem. 9 zmeškaných hovorů. No skvěle. Rychle jsem hledala mamky číslo a mobil začal vyzvánět. Justin na mě zíral a nechápal.
Mamka: "Liso? Děláš si srandu? Kde jsi? To si ještě vyřídíme! Ihned domů!"
Já: "Mami, nemusíš se bát, jsem v pořádku. Jsem venku s kamarádem, až přijdu domů, všechno ti povyprávím."
Máma: "Jo tak s kamarádem? Tak ať te ten kamarád ihned odvede domů! Ihned rozumíš!?" a položila to. Byla hodně rozčílená. Věděla jsem, že mi Justina nebude věřit. Justin se jen díval a nerozumněl, protože jsme mluvily česky. Justin: "Kdo to byl a proč křičel?" Já: "To byla mamka, včera jsme přijeli, měla jsem se jít zapsat na střední školu, teď je už pozdě a má o mě strach."
Justin: "Aha, moc mě to mrzí." chtěl mě obejmout.
Já: "No co, na školu už se nedostanu, ale musím rychle domů. Ahoj."
Justin se za mnou rozeběhl. "Počkej, aspoň tě svezu." usmál se.
Já: " Ani nevíš, jak moc ti budu vděčná." opětovala jsem mu úsměv. Došli jsme na parkoviště k hotelu. Já:"Děláš si srandu? To mě povezeš hotelem?" byla jsem naštvaná jak mě obelstil.
Justin: Tak pomiň, jen jsem chtěl jít s tebou a nechtěl jsem tě nechat samotnou." mrkl na mě.
Já: "Ok."
Justin:" Pojď už!" chytil mi ruku a táhl do výtahu. Zmáčkl tlačítko 13 se slovy "Mé oblíbené číslo." Já:" Ne moje!" a bouchla ho
Justin: "Teď už moje."
Já: "Vždyť tvoje je 6." mrkla jsem na něj
Justin: "Dneska na twitteru zveřejním, že v patře číslo 13 žije nejhezčí holka pod sluncem a proto je 13 mé oblíbené číslo. A víš co je dneska za den?"
Já: "No to teda nevím koho jsi myslel tou nejhezčí." usmála jsem se na něj.
Justin: "Tebe přeci, dneska je 13. dnešek se zapíše do dějin."
výtah se zastavil a dveře se otevřeli. Rozloučila jsem se s Justinem a odemkla dveře. Křik mé matky musel být slyšet až do recepce. Najednou někdo zaklepal. Mamka na mě pořád řvala, ale o Justinovi jsem jí neřekla ani slovo. Sam šel otevřít se slovy "Vstup na vlastní nebezpečí!" a smál se. Otevřel dveře a stál. Osoba stála před ním a ani kousek těla nebyl vidět. Ale to "Hi, how are you?" to jsem poznala hned. Já:"Justine!" vyskočila jsem ze židle a rozběhla jsem se ke dveřím. Mamka: "Děláš jak kdyby přišel ten tvůj Bieber!" a šla se podívat kdo přišel. Stoupnula jsem si vedle Justina a mamka přišla. Zírala na něj a Justin spustil. Jus:"Omlouvám se, že jsem zpozdil vaší dceru. Trochu jsme zapomněli na čas." dal mi ruku kolem ramen. Mamka zírala, brácha se smál a řekl "Asi z něj gay nebude." zasmál se a odešel do pokoje.
Mamka: "Ahoj, já jsem matka Lisy. Elisabeth. Těší mě."
Justin: "Já jsem..." ani to nedořekl a já se ozvala. Já:"Mami, to je Justin. Justin Bieber." Mamka odsekla se slovy: "Přeci vím kdo to je, vždyť o něm denně mluvíš. Promiň, myslela jsem si, že jsi byla zase celý den v kostele." usmála se na mě a Justinovu ruku vystřídala ta mamky. Obejmula mě a Justin se usmíval. Justin: "Nebojte, vaše dcera si ty přijmačky napíše. Zařídím to." Mrkl na nás a otočil se. Byl na odchodu. Mamka jenom řekla tiché děkuji a zavřela dveře. Nějak extra to neprožívala. Šla jsem do pokoje a opřela se o stěnu. Připomínala jsem si každičký moment dnešního dne. Když jsem slyšela zaklepání.