BieberStory 6. kapitola
Vytáhla jsem si hned z horní části kufru pyžamo a zalezla do velké postele. „Díky bože.“ zašeptala jsem a vklidu usnula.
Ráno mě probudila mamka.
Máma: „Vstávej, jde se vybalovat a pak se musíš jít přihlásit na nějakou střední školu.“ podívala jsem se na hodiny a zjistila, že jsem spala jen 5 hodin. Já: „Mami, spala jsem jen 5 hodin, nechci ještě vstávat!“ Mamka: „Musíš se naučit zdejšímu času. Pojď se nasnídat.“ přikázala mi. Neochotně jsem vylezla z postele a zamířila do kuchyně. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Seděla jsem vedle Sama u stolu a dívali jsme se na televizi v obýváku naproti nám. Začínaly zprávy. Byl tam Justin. Rychle jsem se zvednula od stolu a dala zvuk více nahlas. Brácha jenom protočil očima a snídal dál. V televizi bylo: (samozřejmě v Aj) „Mladičký kanaďan Justin Bieber chce mít chvíli pauzu. Po celou tuto pauzu bude na dovolené. Čekáte někde u moře? V žádném případě. Justin bude v Atlantě, ve svém městě. Pouze víme, že nebude ve svém domě. Justin se vyjádřil takto. /Najednou na obrazovce naskočila reportáž s Justinem/ „Mám toho domu už dost. Vidím to tam skoro každý den a když se vracím z turné, nemám se na co těšit. Můj turné autobus je podobný, takže si chci zvyknout na něco jiného. Bydlet tam budu asi tak za 6 měsíců. Do té doby budu pořád zde v Atlantě, ale všude jen ne doma. V mém domě bude bydlet Scooter, tak jak tam poslední rok bydlí semnou. Jen ho tam nebudu rušit.“ zasmál se Jus a reportáž skončila. Sam: „Joo, on bude bydlet pod mostem!“ zasmál se a opouštěl místnost s talířem v ruce. Měl namířeno do pokoje. No jo vlastně, ještě jsem neviděla jeho pokoj, mamky ani koupelnu. Vydala jsem se na průzkum. Koupelna béžová, luxus. Mamky ložnice bílo šedivá, luxus. Samovo pokoj? Bordel, bordel a krásná televize. Seděl na gauči a sledoval ji. Já: „Nechápu jak jsi moh za jednu noc udělat takový bordel.“ řekla jsem s nechutností. Sam: „To je z kufru, musim to protřídit a pak dát do skříní.“ mrknul na mě. Zalezla jsem k sobě do pokoje a oblékla se. Vzala jsem si své oblíbené fialové tričko, ryfle a vestičku. Já: „Mami? Jdu pozdravit sousedy a pak se půjdu seznámit na recepci.“ zakřičela jsem u dveří. „Jen běž zlatíčko.“ ozvala se mamka.
Otevřela jsem dveře a vstoupila na chodbu. Podívala jsem se na číslo bytu. „6? To je Justinovo oblíbené číslo.“ usmála jsem se. Přemýšlela jsem, proč si Jus dává pauzu. Pak mi to došlo. Rozešel se se Selenou Gomez. Chudáček. Zaklepala jsem na byty od jedné do 5. Na šestku jsem klepat nemusela. Přeci jen byla naše. Měli jsme moc milé sousedy, akorát jejich průměrný věk byl tak 50. Zajímalo mě, s kým bytem sousedí moje ložnice. Přemýšlela jsem a vypočítala, že můj pokoj je hned vedle obýváku bytu 7. Tedy jestli mají stejné místnosti. Zaklepala jsem na dveře. Nic. Klepala jsem, zvonila a pořád nic. „Asi nejsou doma.“ a odcházela jsem. Ale z bytu se ozývalo šustení. Napadlo mě podívat se do kukátka. Nikdy v životě jsem to neudělala. Ale vrátila jsem se ke dveřím a podívala se do kukátka. V kukátku nebyla tma, tak jak jsem čekala. Viděla jsem kouzelné hnědé oko určité osoby bydlející v tomhle bytě.