BieberStory 5. kapitola
Další část je tu. Dneska jich bude víc, nebojte.
Mamka: „Tohle je speciální část hotelu, určená na bydlení. Později se seznámíte se sousedy.“ a otevřela byt.
Otevřela dveře. Viděla jsem tmu. Zhasnutou místnost a příjemnou vůni vycházející ze dveří. Hmatala po stěně a konečně našla zapínač, rozsvítila. Očekávala jsem proud světla, který způsobuje luxusní bílá barva, ale byla jsem na omylu. Stěny byly tmavě tyrkysové, gauč hnědý, závěsy béžové a nábytek světle dřevěný. Byla to nádhera. Mamka: „Vítejte doma!“ usmála se. „Támhle je koupelna, vedle je tvůj pokoj a ten vedle je Samovo.“ ukazovala na dveře. Já se otočila doleva, k očekávání tam stála kuchyně s jídelnou. Já: „Takže beze změny, spojený obývák, kuchyně a jídelna. Prostě klasika.“ řekla jsem znuděně. Mamka na mě hodila smutný výraz a bylo vidět že čekala větší radost. Já: „Dělám si srandu, je to dokonalé, lepší to být nemohlo. Děkuju.“ Usmála jsem se a dala mamce velkou pusu na tvář. Mamka se jen pousmála. Sam: „Tak já si du lehnout, zítra si vybalím, dobrou.“ mamka ho objala a já se jenom ušklebila, abych mu naznačila, že i já mu přeji dobrou noc. Viděla jsem jak má unavený Sam zamířeno přímo k mým dvěřím. Otevřel je a zakřičel. „Chudák, ani tady se toho blbce nezbaví!“ a zabouchl je.Podívala jsem se udiveně na mamku a rozběhla jsem se ke dveřím. Otevřela jsem krásné dveře. Oslnila mě zář, nejspíš někdo zapomněl zhasnout. Stěny byly fialové a jedna krásně tapetovaná. Měla jsem tam obrovskou postel z bílého kovu, velkou skříň, zrcadlo, stůl a hlavně. Všechny plakáty, které jsem dříve vlastnila a ještě víc. Usmála jsem se. Já: „Mami, ani nevíš jak moc tě miluju!! Děkuji ti.“ objala jsem jí. Mamka mě pevně ztiskla se slovy „Nemáš zač, vždycky tu budu pro tebe broučku.“ Dala mi pusu na vlasy. Mamka: „Tak konec dívání se. Už je pozdě, jdi si lehnout na postel a zítra všechno vybalíme.“ a pustila mě. Já: „Samozřejmě mami. Ještě jednou dík.“ mamka odešla a já si zavřela dveře. Vytáhla jsem si hned z horní části kufru pyžamo a zalezla do velké postele. „Díky bože.“ zašeptala jsem a vklidu usnula.