BieberStory 3. kapitola
Začala jsem brečet jako o závod, ale štěstím. Atlanto, těš se!
Než jsem se nadála bylo ráno. Ráno s velkým R, nastal den na který jsem čekala. Ráno nás vyzvedla limuzína, kterou zařídil pán, který je nejspíš kamarád s bohem, jinak si nedokážu vysvětlit, proč zrovna mamku přeřadil do Ameriky a už vůbec ne proč do Atlanty. Nasedla jsem do limuzíny a byla jsem v sedmém nebi. Poslouchala Justina a užívala si luxusu. Dokud se brácha ze dvouhodinového spánku nevzbudil.
Sam: "Haloo?? Justine, můžeš přestat otravovat mojí ségru s tím tvym Baby Baby Baby ooooh." a začal se smát.
Já: "Akorát mu závidíš, je hezčí, dokázal toho víc, je bohatší a hlavně nemá potřebu se zabývat někým jako jsi ty."
Sam: " Hlavně že tebou jo viď, to že ti zpívá do sluchátek love me, love me neznamená, že je to na tebe zlato." a usmál se.
Věděla jsem, že má pravdu, ale přesto jsem ho milovala. Nebudu se řídit tím příslovým "Nikdo není dokonalý, když vím, že přeci jen jeden dokonalý existuje."
Sam: "A mám pravdu viď. Beztak ho nepotkáš a kdyby jo, tak si tě ani nevšimne, maximálně ti dá podpis, obejme tě, dá ti fotku. Přeci víme, jak to ten pan úžasňák s holkama umí." usmíval se.
Já: "Hlavně ty to víš, když tě holka nechala, protože jsi urážel Justina." vítězně jsem se usmála a poslala vzdušnou pusu.
Sundal ruku z opěradla, posadil se a koukal na protější sedačku, spíše na okno nad ní. Sledoval procházející se lidi a mlčky se mračil. Není to tak dávno, co ho Martina opustila a já už do něj bezcitně rejpu.
Já:"Promiň, nechtěla jsem ti to říct takhle, vím že to byla tvoje největší láska, kterou si kdy měl a že jsi s ní chodil zatím nejdýl ze všech." usmála jsem se na něj.
Sam pořád nic a díval se stejným směrem. Pak to nevydržel a začal se smát.
Sam:"Prosimtě, myslíš že mi dokážeš ublížit? Poď sem!" chytl mě a začal mě lechtat. Byla jsem na něj naštvaná, za to, že mě skoro rozbrečel. Vymyslela jsem pomstu.
Já:"Taky vím, že tě konečně připravila o panictví, je mi tě líto." usmála jsem se.
Sam: "Aspoň to mám za sebou a ne jak ty, ty naše bezchybná panno." začali jsme se smát.
V tom konečně limuzína zastavila. Podívala jsem se z okna, stálo před námi letadlo. Usmála jsem se a vzbudila mamku.