BieberStory 22. kapitola
Seděla jsem na lavičce a svíralo se mi srdce. Brečela jsem jako o závod. V srdci jsem měla obrovskou díru, jako kdyby mi někdo sebral polovinu mě. Necítila jsem žádnou radost. Chtěla jsem si ublížit. Chtěla jsem skočit z čehokoliv. Chtěla jsem si do svého srdce udělat opravdovou ránu. Měla jsem to tušit. Přece nebude chodit s obyčejnou dívkou z Česka, když může chodit se Selenou. Vzpomněla jsem si, jak jsem přesně tady seděla s mužem v knírku, o kterém jsem tušila, kdo to je. Jak si sundal falešný knírek. Jak se na mě smál. Jak mi říkal, jak moc mě potřebuje... Lhal. Bylo mi zvláštní plakat v kostele, všichni se na mě otáčeli a většina tušila co mi je. Opouštěla jsem kostel a slíbila si, že už nikdy ho nenavštívím. Věděla jsem, že mi bude připomínat Justina. Nechtěla jsem o něm slyšet, vědět. Bylo mi tak špatně. V krku jsem měla velký knedlík. Šla jsem k řece. Posadila jsem se na břeh a sledovala vodu. Bylo tam ticho, slyšela jsem jen nějaké žblunknutí. Zapípal mi mobil. Podívala jsem se na obrazovku a viděla jméno odesílatele : JUSTIN ♥. Rozbrečela jsem se ještě víc. Otevřela jsem zprávu ve které stálo: "Vysvětlím ti to. Dneska v parku v 7 večer. Tam, kam chodíme." celá rozzuřená jsem vyndala simku z mobilu, zlomila jí a kousky hodila do řeky. Brečela jsem a šla domů. Cestou si mě vyfotografovalo pár fotografů a já se nebránila. Blesky mi připomněly období, kdy jsme před nimi s Justinem utíkali. Zase se mi hrnuly slzy do očí. To už jsem stála na recepci hotelu, kde jsem omylem narazila do poslíčka.
Já: " Tome, promiň. Neviděla jsem tě."
Tom (náš poslíček) :"To je dobrý Lis. Ukaž se. Proč brečíš?"
Já:"Nedělej, že o tom nevíš."
Tom:"Něco jsem zaslechl."
Já:"No tak vidíš." rozběhla jsem se do výtahu, stiknula tlačítko 13 a trpěla v prostoru, ve kterém jsme se s Justinem nacházeli zhruba před půl rokem. Chtěla jsem se vším skončit. "Nevzdávej se Liso! Bude to dobrý." otevřela jsem dveře od bytu. Sam seděl na gauči a říkal: "Co zas vyšiluješ? Co ti je?"
Mamka: "Broučku, pojď sem." já jsem je ignorovala. Zalezla jsem do pokoje. Zamknula jsem si dveře, pustila si písničky. Začal hrát Justin. Přepínala jsem kazeťák, než mi došlo, že v něm je Justinovo CD. Vyndala jsem ho. Hodila jsem ho na stůl, dala jsem tam první CD, které mi spadlo do ruky. Když jsem dala play spustila se hudba. Písnička jménem : love you like a love song. Byla jsem naštvaná. Já:" Děláš si ze mě srandu už?!" mluvila jsem ke stropu. CD jsem vyndala, hodila jsem ho na stůl a pustila jsem si televizi. Všude se mluvilo jen o Justinovi a Seleně. Já: "Půjdu tam."