BieberStory 11.kapitola
Já:"Ne vážně, můžeš jít." řekla jsem a znova si položila hlavu na polštář.
Justin:"Dobrou noc.Spíše ráno." políbil mě na čelo a odcházel. Já jsem jen začala brečet.
Cítila jsem na zádech jemný vánek, který vycházel z balkonu, který Justin otevřel. Slyšela jsem zabouchnutí dveří. Podívala jsem se na balkon. Viděla jsem jak Justin přelézá zábradlí. Byl tak roztomilý. Zase měl kalhoty tak nízko, že mu byly vidět trenky. Zadívala jsem se na balkon více a viděla papírek. Počkala jsem, až Justin přeleze a rozběhla se k papírku. Byl tam vzkaz: "Víš kolik lidí si mě takhle může vyfotit? Chytila jsem papírek pořádně a přiložila si ho k srdci. Nalíčila jsem se, oblékla a pomalu a tiše opustila můj pokoj. Došla jsem ke dveřím našeho bytu, všude bylo prázdno. Tiše jsem zavřela dveře a ocitla jsem se na chodbě. Zaklepala jsem na dveře bytu číslo 7. Podívala se do kukátka a spatřila to krásné hnědé oko. Dveře se pootevřely. Vešla jsem dovnitř a nemohla uvěřit vlastním očím. Myslela jsem si, že byt ve kterém žijeme je luxusní. Ale tohle? To si myslím, že je dost luxusní. Porozhlédla jsem se pořádně a oči zůstaly směrem k sedačce. Seděl tam Jus se sklopenou hlavou. Vypadal smutně. Stála jsem a zírala na něj. Já:"Promiň, nechtěla jsem tak řádit." omlouvala jsem se. Justin se na mě podíval a spustil :"Proč ti to trvalo tak dlouho? Nemusela jsi se malovat, upravovat, česat. Mně stačí i ta krásná holka v pyžamu a rozcuchanými vlasy." usmál se, zvedl se ze sedačky a objal mě. Ochotně jsem ho stiskla a zašeptala mu do ucha Já:"Promiň, je mi to líto."
Justin:"Nemá ti být co líto, to já to zvoral."
Já:"Jen ty a já."
Justin:"Jen???"
Záhadně a zároveň naštvaně jsem se na něj podívala. Justin:"No je tu přeci i Sam." usmál se. Zděsila jsem se, že od někud vyleze můj dotěrný brácha Sam, ale z ložnice vyběhl krásný Papillon. Vzpomněla jsem si, že Justinovo pes se jmenuje Sam. Já:"Ježišku, tak moc jsem si ho chtěla pomazlit. Můžu??" Justin:"Jasně, proč ne?" Já:"Děkuju moc! Jéé ty jsi roztomilý pejsek, no jo, pojď, řekneme páníčkovi o sladkůstku za to jak jsi hodný." mluvila jsem k Samovi. Já:"Teda jestli to páníčkovi nevadí." mrknula jsem na Justina. Justin se vzpamatoval z koukání na jedno místo a řekl :"Jo samozřejmě, promiň zamyslel jsem se." Já:"Nevadí." usmála jsem se na něj zase a políbila jsem ho na tvář.