Romeo a Jůlie
V naší povinné četbě se samozřejmě musel objevit ten krásný a dojemný příběh o lásce až za hrob. Romeo a Jůlie. Jelikož jsem tento příběh slyšela několikrát, mohla bych tento příběh do čtenářského deníku převyprávět z hlavy. Ale tuto knihu jsem nikdy nečetla a zdá se mi to jako škoda. Poslední dobou se semnou něco děje. Ta rebelka usměvavá se změnila v tajemnou ledovou královnu. Mně to ani nevadí, jsem se svým životem a se svou samotou spokojena.
Rozhodla jsem se s tímto příběhem o Romeovi a Jůlii seznámit přímo z rukou samotného Wiliama Shakespeara, kterého od malinka obdivuji z důvodu právě tohoto příběhu. Rozhodla jsem se tuto knihu si doopravdy přečíst. Zašla jsem si do knihovny, ano do knihovny kde jsem si založila kartičku a připadala mi jiná. Ten smrad starých knížek, který jsem od malinka nesnášela mi začal být příjemný. Vypůjčila si Romea a Jůlii a ještě chvíli si tam četla. Bylo na čase jít domů a nemohla jsem se dočkat až si tento příběh přečtu.
Doma jsem si knihu vzala do ruky a hodlala se jí otevřít. Najednou jsem slyšela zvuk smsky, vzkaz od mé nejlepší kamarádky. Vrhla jsem se k počítači a na chatu jsem s ní strávila zase nějaký ten čas. Večer jsem si dala závazek že další den si knížku aspoň otevřu. Jenže marně, hromada zpráv na Facebooku a hromada knížek ze školy mi tu možnost nedávala. Tak to šlo již nějakou dobu a já s tímto příběhem nejsem osobně seznámena.
Dnes jsem se posadila na postel a odhodlaně jsem hmatala po knize. Byla v mých rukou a já jí pomalu otvírala. První otevření té knihy ve které se nachází tak úžasný příběh.