A tak se lev zamiloval do jehňátka
Jak by jste čekali, nadpis nemá nic společného se stmíváním ani s tímto článkem. Nadpis popisuje mou náladu......
Již nějaký čas se netrápíš tím, jak moc jsi mi ublížil. Je zde i možnost, že jsi se tím nikdy netrápil. To ale já poznat nemohu. Tvůj obličej je chladný jako pohled na led. Tvůj úsměv ztuhnul a jen zřídka se uvolní. Ale proč? Máš holku kterou miluješ, i přesto, že já miluji tebe, máš rodiče kteří tě podporují, i přesto že já bych tě podporovala víc. Máš přátelé, dobrou školu, vše co si kluk v tvém věku může přát. Ale každý má své starosti a nějaký ten důvod se trápit.
Já mám spoustu důvodů se trápit. Jeden z nich jsi byl už dva roky ty. Najednou jako by jsi zmizel, tvůj úsměv mi skoro nezpůsobuje šimrání v žaludku a pohled do mých očí vydržím bez cuknutí hlavy jako obvykle.
Ale kde je ta změna? SAMOTA.
Každý říká, že jsem protivná a pořád sama. Z toho si lidé vytvořili úsudek, že se trápím, ale já jsem ve skutečnosti v samotě sama. Není nad pocit ticha v domě, občas nějaké té hudby, tmy a krásně vonících zapálených svíček, které způsobují teplo a jemné příjemné světlo v mém pokoji.